Tak nějak nevím, pro koho je tato recenze určena. Pokud jste hráli Knights of the Old Republic, dvojku si určitě ujít nenecháte a pokud jste jedničku nehráli, začínat druhým dílem by příliš moudré nebylo. Ale recenze určitě každého potěší, tak tedy:
Krabice je velice pěkná a hezky bude v poličce ladit s krabicí KOTORu jedničky :-) Manuál obsahuje dost informací, i když tam není moc věcí, které byste už neznali z prvního dílu, nebo které byste nebyli schopni si zjistit sami. Ovšem vadí mi, že manuál je černobílý, ale vypadá, že původně byl zamýšlel barevný (různé odstíny bílých nadpisů apod.). Nevím, jestli je to vina české distribuce nebo se v LucasArts rozhodli, že budou šetřit barevným inkoustem. V každém případě je to škoda.
Teď už ale ke hře. Začnete ji klasickým výběrem postavy. Tentokrát můžete používat Sílu už od začátku hry, takže si vyberete jedno z jediských povolání – Jedi Guardian, Jedi Sentinel nebo Jedi Consular. Potom si zvolíte jednotlivé atributy postavy, pohlaví, obličej, jméno a můžete hrát
Hře předchází prolog, kde v roli droida T3-M4 známého z prvního dílu musíte opravit poškozenou loď Ebon Hawk a přitom se seznamujete s ovládáním. Prolog lze přeskočit, ale doporučuji si ho projít. Seznámíte se tu s některými novinkami, jako je například Solo Mode. Když ho zapnete, jednotlivé postavy ve skupině nenásledují vámi ovládanou postavu a zůstávají na místě. V praxi to znamená, že můžete být na více místech současně.
Po prologu Ebon Hawk přistane na těžařské kolonii na Peragusu, kde se konečně ujmete ovládání své postavy. Probouzíte se na lékařském oddělení a nevíte, kde jste a jak jste se tam dostal. Poslední, co si pamatujete je, že jste cestoval na palubě republikové lodi Harbinger. Po krátkém průzkumu nejbližšího okolí potkáte podivnou stařenu jménem Kreia. Nic moc vám neřekne, ale dozvíte se něco málo o sobě, co jako postava víte, ale jako hráč ne. Děj se v KOTORu2 vůbec dost těžko popisuje. Všechno se poodhaluje jaksi pozvolna, způsob vyprávění není tak polopatický a atmosféra je mnohem temnější než v jedničce.
Hlavní hrdina je veterán Mandalorianských válek, po jejich skončení se odmítl přidat k Revanovi a Malakovi. Rada Jedi ho přesto vyloučila z řádu a hrdina strávil Jediskou občanskou válku (viz děj prvního dílu) v exilu. Nyní má onen hrdina (nebo hrdinka) problém: všichni ho chtějí zabít, protože se domnívají, že je poslední Jedi, který přežil válku. Hned na Peragusu budete mít nejedno nepříjemné střetnutí.
Spolubojovníků je celkem dvanáct. Ale během jedné hry jich můžete mít jen deset. Někdo se k vám přidá, když hrajete za muže a někdo, když hrajete za ženu. To je sice zajímavé zpestření, ale já bych víc uvítal, kdyby se ke mně mohli přidat všichni. Například žena známa jen jako Handmaiden (do češtiny by se to dalo přeložit jako „služebná“ nebo „pobočnice“, ale ani jedno v daném kontextu moc nesedí...) se k vám přidá pokud hrajete za muže a ke konci zastává poměrně významnou úlohu. Ovšem pokud hrajete za ženu, přidá se k vám místo ní chlápek označován jako Disciple (žák, následovník, učedník) a na konci je pak bez Handmaiden údajně poněkud hluché místo. Základní myšlenka má být, že když hrajete za ženu, přetahují se o vás dva ze spolubojovníků, a když jste muž, zase dvě vaše souputnice. Ovšem myslím, že by se nic nestalo, kdybyste prostě mohli mít všechny spolubojovníky najednou. Stačil by na to nějaký drobný patch...
Jinak – spolubojovníci jsou všichni zajímaví (snad kromě droidů, ti mi ani v jedničce k srdci moc nepřirostli – tedy snad jen HK-47 :-)), každý má nějakou tu temnou minulost, nějaký ten šrám na duši. Stejně jako v jedničce se i tady spolu dají někdy do řeči, tentokrát ale vedou rozhovory většinou na palubě Ebon Hawku a ne venku. A už to není ten dokonale sehraný tým jako v prvním dílu. Hádají se, nenávidí se, místy se i vydírají... ale to už dál rozvádět nebudu... Na spolubojovníky nyní také máte určitý vliv. Váš vliv stoupá nebo klesá podle vašich skutků. Když uděláte nebo řeknete něco, s čím onen parťák souhlasí, váš vliv se zvýší a naopak.
A protože v KOTORu 2, stejně jako v jedničce, po něčem pátráte, navštívíte nejrůznější místa. První planeta neplaneta je již výše zmíněný Peragus, což je klasická základna s naštvanými droidy a počítači zralými pro hackování. Další planetou je Telos, domov Cartha z prvního dílu, kde navštívíte hned tři různá prostředí – rozsáhlou orbitální stanici, zelené pláně a zasněžený polární region. Opět se podíváte na Dantooine a Korriban, zavítáte na pašerácky měsíc Nar Shaddaa (známý z comicsu Dark Empire nebo herní série Jedi Knight). Mně osobně se nejvíce líbilo na planetě Onderon a jejím lesnatém měsíci Dxunu (také známá místa z comicsů). Město Iziz na Onderonu má hezkou anticky laděnou architekturu (lehce připomíná prostředí na Naboo). Dxun jsou zase hluboké džungle se spoustou fauny, které vás chce sežrat. A najdete tam taky pár překvapení, o kterých pomlčím.
Nových předmětů je spousta, s tím si autoři opravdu vyhráli. Téměř každá druhá zbraň, zbroj nebo štít je relikvie, kterou nikde jinde nenajdete. Můžete tak získat blaster Nagy Sadowa, krátký světelný meč Freedona Nadda, slavný blaster Cartha Onasiho, róbu ossuského učně, brnění Exara Kuna a v neposlední řadě i oděv tanečnice, který mohou použít jen hrdinky ženského pohlaví. V boji je sice na nic, ale přidá vám +2 ke schopnosti přesvědčování a v popisu je napsáno: "This outfit leaves little to imagination." Je vidět, že hru dělali tvůrci Falloutů (nafukovací pannu nebo roubík jako ve Falloutu 2 tu ovšem nenajdete... i když zase tak pozorně jsem to nehrál...). Příznivce Chissů také jistě potěší charric, což je zbraň známá například z románu Survivor’s Quest, který někdy v této době vychází česky. Kromě své vcelku dobré účinnosti dokáže protivníka při úspěšném zásahu omráčit.
Spoustu zbraní a zbrojí si samozřejmě můžete opět zdokonalovat u pracovního stolu. Novinkou je, že vybavení si lze nejen vylepšovat, ale také vlastní. Používáte k tomu součástky, které během hry najdete, na výrobu každého předmětu potřebujete určitý počet součástek. Pokud jich nemáte dost, můžete naopak rozebrat některé nepotřebné vybavení. Kromě pracovního stolu je tu také Lab Station, kde si můžete vyrábět lékárničky, stimulanty nebo granáty. Postup je stejný, pouze k výrobě nepoužíváte součástky, ale chemikálie.
Samozřejmě přibyly nové schopnosti Síly, jako třeba Mind Trick, s jehož pomocí můžete zmást nepřítele a nepozorovaně kolem něj projít (funguje v kombinaci se schopností Stealth), Beast Trick je totéž, ale zabírá na zvířata. Uzdravovaní má nyní i třetí stupeň – Master Heal – uzdravuje o více bodů a můžete s ním rychle vyléčit i otravu nebo nějaké jiné poškození. Konečně taky můžete prakticky používat bojovou meditaci, kterou v prvním díle ovládala Bastila. Její použití sice omezuje zbroj (jako většinu obranných kouzel), ale zvýší schopnosti celé skupiny, dočasně přidá body k poškození, útokům a vůli a zvýší maximální body vitality.
Je tu ještě spousta dalších maličkostí, které mě potěšily. Třeba že nyní máte dva sloty na zbraně (tím myslím dva pro levou a dva pro pravou ruku) a během hry můžete stiskem jedné klávesy přepínat mezi zbraněmi v jednotlivých slotech. To se hodí hlavně pro začínající rytíře Jedi, kteří se zacvičují se světelným mečem, ale když jim to v nějaké těžší bitvě nejde, mohou rychle zkusit štěstí s blastery. Mimochodem, se světelným mečem to už není jako v jedničce, že kliknete na pracovní stolek a už ho máte. Tady si na něj musíte nejdříve obstarat všechny součástky (což vám může trvat dost dlouho), ale příznivce Dartha Maula zase určitě potěší, že si můžete hned vyrobit dvoubřitý meč a nemusíte čekat, až vám ho nějaký Sith daruje (in memoriam). Oproti prvnímu dílu tu je také mnohem víc situací, kdy neovládáte hlavní postavu. Dvakrát si také budete muset sestavit tým z vedlejších postav pro splnění nějakého speciálního úkoly. Takovéto drobnosti se mi libí nejvíc :-)
Objeví se i nějaké staronové druhy, třeba Zabrak, Sullustan, Devaronian, Chadra-Fan, Quarren a i jedna Zeltroňanka (to jsem ale poznal, až když mi to řekli – je to prostě ženská s narůžovělou kůží). A věty v cizím jazyce tu už nejsou o tolik delší než jejich překlad v titulcích. Skončí to tak zhruba v době, kdy to stihnete přečíst. Vrací se i oblíbené mezihry – hraní Pazaaku, závody na swoopech nebo dělová věž. Té jsou nyní dva typy, buďto klasická vesmírná bitva proti stíhačkám nebo novinka – střelba v hangáru na nepřátelské vojáky, kteří se snaží dostat na palubu. A pokud vám nějací proklouznou, musíte se s nimi vypořádat na lodi klasickým způsobem.
Jediné, co mi na hře vadí, je konec. A myslím, že nejsem jediný, který byl lehce zklamán. Bylo mi jasné, že podobné geniální odhalení, jakého jsme byli svědky v prvním díle, se nebude opakovat, protože něco tak úžasného znovu udělat nejde. Ale konec se zdá být šitý horkou jehlou. S trochou nadsázky se dá říct, že až nadejde čas, prostě pozabíjíte padouchy a je konec. A vy si říkáte: "Kvůli tomuhle jsem to hrál?" Zvrat tu sice je, ale nic co by vám vzalo dech. Není to však tak hrozné. Když se nad tím člověk zamyslí a znovu si to všechno projede, tak mu to dá jistý smysl. Chtělo by to jen přidat pár dialogů navíc, možná nějakou animačku a neřekl bych ani slovo. Za ten konec zřejmě ani tak nemůžou autoři, ale vedení LucasArts, které na ně tlačilo, protože datum, kdy měla hra vyjít, bylo již stanoveno. Možná se dočkáme nějakého patche, který to vylepší.
Co říci závěrem? Ve svém preview, které jsem napsal v srpnu 2004, ale které se k vám kvůli technickým problémům dostalo teprve nedávno, jsem říkal, že to nemůže dopadnout špatně, když na tom dělají tvůrci Falloutů. A špatně to opravdu nedopadlo. Příběh je hodně temný, atmosféra je výborná, objevilo se dost novinek a zlepšení. Grafika mnoha změn nedoznala, ale na druhou stranu zase nebylo moc co vylepšovat. Závěr je sice slabý, ale cesta k němu je bezchybná. Jednička prostě zůstane stále tou nepřekonatelnou jedničkou, avšak dvojka je důstojným druhým dílem a svému předchůdci ostudu rozhodně neudělá. Prostě a jednoduše: Berte všemi deseti. Určitě stojí za to si KOTOR 2 zahrát. A až ho dohrajete, to nejlepší, co můžete udělat, je dát si pár dní na vydýchanou a začít hrát znova.