Jedi Academy (dále jen JA) je nejnovějším pokračováním ze slavné série Jedi Knight (do které samozřejmě patří i staré Dark Forces). A to pokračováním velice vydařeným. Všechny předchozí díly mohly nabídnout na tehdejší dobu výbornou grafiku, akci, atmosféru a hlavně vynikající -- místy sice balancující na hranici uvěřitelnosti, ale přesto vynikající -- příběh. A to všechno JA zdědila.
Na tuto hru jsem se těšil jako na smilování. Asi za to může nostalgie, protože Jedi Knight byla první SW hra a vůbec první věc z expandovaného universa, která se mi dostala do rukou. Na oficiálních stránkách JA jsem si neustále četl různé popisy a informace, trailer jsem si pouštěl několikrát denně a když bylo ohlášeno datum vydání, začal jsem netrpělivě počítat dny. Jaksi jsem ovšem pozapomněl, v které zemi to žiju. JA měla v USA vyjít 17. 9. a v ostatních zemích 19. 9. Čili datum 27. 10. je na náš státeček tak zhruba odpovídající, že? :-) Tou dobou to už polovina českého fandomu měla vypálené odněkud z ciziny nebo stažené z netu. Nicméně hra nakonec vyšla a to je hlavní. Krabice je krásná, s manuálem to ale moc slavné není. Všechny obrázky jsou černobílé a text je jako u předchozích dílů přeložen opravdu nezapomenutelným způsobem (neodpustím si pár příkladů: Saber Staff - hůl, Tenloss Disruptor - tenlosská puška, a jedno do očí bijící přepsání: Zabrak Female - Zabrak muž, když už nic jiného, tak by si to překladatel mohl alespoň po sobě přečíst.).
Už jsem se nakecal dost, tak bych mohl konečně taky začít popisovat hru.
Na rozdíl od předchozích dílů (nepočítáme-li datadisk Mysteries of the Sith), zde neprožíváte dobrodružství v roli Kyla Katarna, ten je tu jen jako vedlejší postava. Hrdina, kterého ovládáte, má universální jméno Jaden Korr, a to je to jediné, co je o něm dané. Všechno ostatní si může hráč zvolit sám. Začne volbou pohlaví a druhu (bohužel kromě lidí je zde postava každého druhu vyvedena jen v jednom pohlaví… takhle to zní divně, ale asi víte, co tím chci říct), na výběr je člověk, Twi'lek, Rodian, Kel Dor a Zabrak. Potom si vybere obličej, oblečení, rukojeť a barvu světelného meče (nabízí se modrá, zelená, oranžová, fialová a žlutá) a pak mu už nic nebrání začít hrát.
Hra začne klasickým žlutým ubíhajícím textem, ze kterého se dozvíme, že od bitvy o Endor uběhlo již deset let, že Luke Skywalker trénuje nové rytíře Jedi a že Jaden Korr letí na akademii Jedi zahájit svůj výcvik poté, co se mu blíže nepopsaným způsobem podařilo vyrobit světelný meč. Když text uběhne, kamera klesne dolů a my vidíme raketoplán blížící se k Yavinu 4 s Jadenem a ostatními studenty na palubě. Problémy však na sebe nenechají dlouho čekat. Loď za neznámých okolností havaruje a Jaden se spolu s ukecaným chlapíkem jménem Rosh ocitne uprostřed džungle. Je čas dát se do práce, tak vytáhnete meč a začnete se prodírat nepřátelskou florou a faunou až k akademii. Po uvítání vás Luke přidělí spolu s Roshem ke Kylu Katarnovi a nastává obsáhlý tutoriál, kde se učíte některé základní dovednosti se Sílou a kde bude také proneseno dost vtipných hlášek. Četl jsem názory přirovnávající tuto část hry dokonce k sitkomu. S tím se tak úplně neztotožňuji, ale ať tak nebo tak, některé Kylovy a Roshovy hlášky jsou opravdu vydařené.
Po tutoriálu se vydáte "na praxi" do světa a navštívíte tak spoustu míst známých hlavně z expandovaného universa, jako Bakura, Corellia, Chandrila, Taanab (bohužel zkomolen na Tanaab), Vjun, Byss nebo Korriban. Nemůžu si pomoct, ale většina misí mi přijde bombastická. Třeba hned v první se ocitnete na Tatooine ve známém přístavu Mos Eisley a bojujete bok po boku s Chewbaccou (kterému je po vydání románu Vector Prime dáván v EU o poznání větší prostor :-)!! V dalších misích budete například zastavovat nákladní vlak naložený výbušninou, jezdit na swoopech, bojovat s rancorem a Bobou Fettem nebo se projdete po palubě imperiálního dreadnoughtu. Dostala mě taky mise, kde musíte najít součástky pro opravu svého raketoplánu v troskách lodi na pouštní planetě plné obřích písečných červů, kteří vás dokáží slupnout jako malinu (kde jsem to jen viděl? :-). Některé mise, jak třeba právě červi nebo likvidace muničních skladů na Ord Mantellu, s dějem hry vůbec nesouvisí, což je docela realistické. Ne všude se přece musí odehrávat nějaké posuny děje nebo záhadná odhalení.
Příběh samotný nechci moc prozrazovat, neb je poměrně zajímavý a obsahuje nejeden zvrat. Řeknu jen, že hlavní záporňáci jsou uctívači zesnulého sithského lorda Ragnose, kteří se pomocí starobylého Ragnosova žezla snaží "vysávat" energii Síly z míst s její vysokou koncentrací (už chápete, co jsem myslel tím "balancováním na hranici uvěřitelnosti"?). Zajímavé je také zjištění, kdo tuto skupinu vede (středně velké překvapení, ale jen pro ty, co hráli Jedi Outcast).
Většina zbraní je stejná jako v Jedi Outcastu, přibyla jen Stouker Concussion rifle, známá už z Dark Forces a Jedi Knighta, a Bryar pistol nahradil blaster DL-44. Ostatní zbraně, imperiální puška E-11, Repeater Gun, elektromagnetická puška, Flak Cannon, raketomet, tepelné detonátory, výbušniny, miny a můj oblíbený Tenloss Disruptor, zůstaly nezměněny. To ale vůbec nevadí, protože arzenál je i tak dostatečně bohatý a většinu hry budete používat stejně světelný meč.
Se Sílou je to lepší, autoři převzali a trochu upravili klasický systém z Jedi Knighta. Schopnosti Síly jsou rozděleny na neutrální, světlé a temné. Neutrální se v průběhu hry vylepšují sami, světlé a temné vylepšujete tak, že po každé misi dostanete jednu hvězdičku a tu přiřadíte k jedné ze schopností, čímž zvýšíte její účinnost. Ke každé můžete přidat maximálně tři hvězdičky a rozdíl mezi účinností je opravdu znát. Například, když máte u uzdravování pomocí Síly jednu hvězdičku, musíte při léčení stát na jednom místě, nemůžete bojovat, ani být zasažen, se dvěma hvězdičkami se můžete pohybovat a se třemi je jednak celý proces rychlejší a můžete už i bojovat. U škrcení si zase na první stupeň můžete protivníka jen přidržet, aby se necukal, na druhý ho můžete už zabít a na třetí s ním můžete i mávat sem a tam, popřípadě ho pustit někam do propasti :-).
Síly ale v podstatě žádné nové nejsou. Jsou tu všechny z Jedi Outcastu, některé v JO přístupné jen v Multiplayeru můžete nyní mít i v Single Playeru. A pak tu jsou některé renomované z Jedi Knighta. Nejzajímavější z nich je asi Force Sense, s jejíž pomocí můžete vidět věci prostému oku skryté, jako zamaskované nepřátele, neviditelné nápisy na zdech, tajné průchody nebo i stav protivníkova zdraví.
Když už jsem to nakousl, tak se krátce zmíním o Multiplayeru. Můžete si vybrat z velkého množství postav (včetně Chewbaccy) nebo si udělat stejně jako v Singlu vlastní. Módy jako Deathmatch, Team Deathmatch nebo Capture the Flag nepotřebují moc představovat. Dále je tu Duel z Jedi Outcast (bojují spolu jen dva hráči, ostatní čekají). Novinkou je Force Duel, kde bojují dva proti jednomu, a Siege, což je mód, který dobře znám pod názvem Assault z Unreal Tournamentu. Hráči jsou v něm rozděleni do dvou týmů. Jeden tým brání nějaký strategický objekt a druhý se ho snaží v časovém limitu dobýt; když uspěje, role se obracejí a tým, který bránil, nyní dobývá. Vtip je ale v tom, že na to nemá týž čas, ale čas, za který úkol splnil první tým. Na tento mód jsem se velmi těšil a pěkně mě naštvalo, když jsem zjistil, že tento mód (jako jediný!) nejde hrát s boty (pro neznalce: "bot" je v Multiplayeru označení pro hráče řízeného počítačem), doufám, že budu mít někdy příležitost si to zahrát s dalšími lidmi, protože třeba taková mise na Hothu, kde jeden tým brání a druhý dobývá základnu Echo… (mlask, mlask). Co se týče botů, je jich velké množství, každý se chová trošku jinak. A na rozdíl od JO mají konečně i jiné meče než jen modré a červené, někteří používají i dvoubřitý nebo dva meče, což je taky parádní.
Je jen málo věcí, které se mi na téhle hře nelíbí. Mise na imperiální platformě, kde musíte pokládat naváděcí majáky na strategická místa, aby na ně Wedge v X-wingu mohl následně navést torpéda, má dobrou myšlenku, ale přijde mi poněkud nedomyšlená. Pak je tu několik menších "kiksů" týkajících se dějové linie Star Wars. Hra totiž hodně odkazuje na expandované universum, což je samo o sobě klad, ovšem objevují se tu nesrovnalosti s tím spojené, většina z nich ale jde po chvilce uvažování nějak logicky vysvětlit. Nejhorší z takovýchto prohřešků je asi přítomnost Corrana Horna (poprvé se objevujícího v románu X-wing: Rogue Squadron) na akademii Jedi jako mistra, ačkoliv svůj výcvik přerušil a dokončil ho až někdy v období kolem 15 let po Endoru a v době, kdy se hra odehrává, měl stále létat s eskadrou Rogue. Se zaťatými zuby to lze vysvětlit tak, že v těchto těžkých časech se dočasně vrátil na akademii, aby rytířům Jedi vypomohl, ale i tak je to škoda, protože jeho (ve hře) bezvýznamnou úlohu by mohl klidně zaujmout třeba Kam Solusar (poprvé viděn v comicsu Dark Empire II) a neřekl bych ani slovo. Další věc, která mi trochu vadila, je nadměrný počet protivníků se světelným mečem. V Jedi Outcast jich bylo tak akorát, ale tady je jejich množství až moc velké, ve spoustě misí je víc nepřátel s mečem než s normálními zbraněmi.
A docela škoda je, že ačkoliv je JA geniální, úžasná a velmi velmi zábavná hra, je poměrně krátká a nepříliš náročná na dohrání. Zvládl jsem ji za ani ne poloviční dobu než Jedi Outcast. Ale na druhou stranu, v téhle hře nejde o to, aby ji člověk jednou dohrál a zahodil. To by byla velká chyba!!! Koneckonců tu je na výběr pět různých druhů ("ras"), několik stylů boje se světelným mečem i samotných mečů, dva různé konce, podle toho, zdali se ke konci přikloníte ke světlé nebo temné straně, a několik možností, jak v misích postupovat. Pokud bych měl vyjmenovat všechno, co se mi v této hře líbilo a co na mě zapůsobilo, tak bych tu byl ještě hodně dlouho. Stejně jako dobrý film nebo knihu můžete sledovat/číst pořád dokola, tak můžete JA hrát třeba desetkrát a neomrzí vás
Předmět: STAR WARS:jedi knight-jedi acadamy 
